Databáze vězňů koncentračního tábora Litoměřice (Leitmeritz) 1944-1945

Autorka: Miroslava Langhamerová

Koncentrační tábor Litoměřice byl v německých úředních dokumentech označován jako Arbeitslager Leitmeritz nebo SS Kommando B 5. V letech 1944-1945 jím prošlo přes 18 300 vězňů z Polska, bývalého Sovětského svazu, Slovinska, Francie, Německa a bývalého Československa. Dále zde byli vězněni Belgičané, Italové, Nizozemci, Srbové, Chorvaté a Bulhaři. Početnou skupinu čtyř tisíc vězňů představovali Židé zejména z území Polska, Maďarska, bývalého Československa, Řecka, Litvy, Lotyšska a dalších zemí.

„Databáze vězňů koncentračního tábora Litoměřice“ dokládá, jak za necelý rok v důsledku bezohledné exploatace lidských zdrojů (levné pracovní síly vězňů) a současně těžkých životních podmínek zemřelo až 4 500 vězňů.

Cílem databáze je on-line zpřístupnění seznamu vězňů odborným badatelům i laické veřejnosti. Postavena je na originální dokumentaci z let německé okupace i bezprostředně poválečného období. Celkem bylo při jejím sestavování využito na šedesát pramenů různé povahy i výpovědní hodnoty.

Jako výchozí pramen při zpracovávání projektu posloužila původní táborová kartotéka, z níž bylo získáno 10 313 jednotlivých záznamů (některé karty byly využity oboustranně), která se nachází ve fondech Památníku Terezín. Národní archiv v Praze pečuje ve fondu Okupační vězeňské spisy o další táborové písemnosti – transportní listiny, soupisy pracovních komand a o tzv. Lagerstärke, knihu příchodů a odchodů, která obsahuje rovněž záznamy o úmrtí vězňů.

Významným pramenem se staly také dochované transportní listiny, jejichž kopie Památníku Terezín poskytl International Tracing Service (ITS) v německém Bad Arolsenu. Významnou měrou při tvorbě databáze pomohl také Gedenkstätte Flossenbürg, když jeho pracovníci objevili v Národním archivu (National Archives) ve Washingtonu tzv. hlavní knihu (Hauptbuch) kmenového koncentračního tábora Flossenbürg, která se stala nepostradatelným pramenem.

Opomenuty nebyly ani poválečné materiály, především různé záznamy a vzpomínky, které sloužily jako doplňkový zdroj. Nacházejí se především v Památníku Terezín, Archivu bezpečnostních složek ČR a Gedenkstätte Flossenbürg.

Výsledná databáze je produktem mnohaleté analytické práce, při které se vzájemně konfrontovaly jednotlivé prameny a hledala nejvěrohodnější data. V další fázi bude databáze průběžně aktualizována a doplňována o nově zjištěné informace.

Problémy při práci s databází

Vzhledem k druhu a původu pramenů, které si mnohdy vzájemně odporují, nejsou k dispozici přesné údaje ke všem vězněným osobám. Množství informací k jednotlivým vězňům se proto může z tohoto důvodu podstatně lišit. Uvedené údaje pocházejí výhradně z dobových pramenů.

• jméno a příjmení: v pramenech se objevuje značná variabilita jmen, která ztěžuje určení přesného znění jména i identifikaci osob; při vyhledávání konkrétního jména stačí využít jen kořen slova se symbolem * (např. Rachlewski, Rachmanov, Rachnitzer - Rach* nebo Holuj, Pocalujeff, Potujkis, Schlujew, Wolujko -*luj* ).
• datum narození: pokud se údaje v pramenech neshodují, je alternativní datum uvedeno v kolonce „Datum narození 2“
• doba věznění: pokud je údaj k dispozici, je uvedeno datum příjezdu a odchodu vězně
• důvod ukončení věznění: transport – přesun vězně do jiného tábora; zemřel – smrt v důsledku nemoci či z neznámých důvodů; popraven – vykonán trest smrti na základě tzv. zvláštního zacházení (Sonderbehandlung); ubit – zavražděn dozorčím či pomocným personálem tábora; propuštěn – propuštěn na svobodu před osvobozením tábora; osvobozen – dočkal se konce války a byl lékařským a zdravotním personálem propuštěn po 8. květnu 1945 a repatriován
• transport do: uvedeno represivní zařízení (koncentrační tábor), do kterého byl převezen
• definitivní ukončení věznění: poslední známé místo věznění s údajem o termínu a důvodu jeho ukončení (zemřel, osvobozen, propuštěn)
• pracovní zařazení/komando: uvedeny jsou názvy firem, ke kterým byl pracovně přidělen, nebo druh pracovního komanda
• poznámka: informace, kterými koncentračními tábory a případně jejich pobočkami prošel před transportem do Litoměřic