Databáze českých vězňů v koncentračním táboře Buchenwald 1937-1945

Autoři: PhDr. Ivana Rapavá, PhD., Mgr. Jana Švarcová, Mgr. Jan Vajskebr

V blízkosti německého města Výmaru ležícího ve spolkové zemi Durynsko byl v roce 1937 zřízen koncentrační tábor Buchenwald. Přestože byl svým charakterem Inspekcí koncentračních táborů řazen mezi tábory střední intenzity perzekuce, podmínky věznění a zacházení s vězni byly velmi kruté. Na četných případech úmrtí se výrazným způsobem podepsalo také nasazování vězňů na fyzicky namáhavou práci, a to jak v KT Buchenwald, tak v jeho pobočkách.

Ačkoliv byl koncentrační tábor primárně určen pro politické odpůrce nacistického režimu, byli zde současně vězněni i tzv. asociálové, Romové/Sinti, Svědci Jehovovi, homosexuálové a přirozeně velký počet Židů.

Buchenwaldem a jeho pobočkami prošlo celkově na 280 tisíc lidí různých národností. Na 56 tisíc z nich zde také zemřelo na následky mučení, lékařských experimentů a vyčerpáním. Navíc zde bylo popraveno speciálním zařízením 8 tisíc sovětských zajatců.

První čeští vězni z území Protektorátu Čechy a Morava se v tomto táboře ocitli již v průběhu roku 1939, kdy jejich počet vzrostl v důsledku hromadných zatýkacích akcí. Speciální skupinou byli tzv. rukojmí, resp. zvláštní či čestní vězni (Sonder-/Ehrenhäftlinge), kterými byli příslušníci prvorepublikové elity zatčení bezprostředně po vypuknutí druhé světové války. Do konce června 1943 bylo do Buchenwaldu transportováno celkem 1747 Čechů, z nichž 138 zde zemřelo, 500 bylo propuštěno a další přeloženi do jiných věznic či koncentračních táborů. Další velké vlny nově příchozích českých vězňů proběhly v letech 1943 a 1944. Do září 1944 vystoupal jejich počet na nejvyšší hodnotu, kterou lze doložit z primárních zdrojů, totiž 4443 vězňů a k tomu 168 zvláštních vězňů. Dle dostupných údajů prošlo Buchenwaldem a jeho pobočkami na 7800 českých vězňů a na 800 z nich zde také zahynulo. Pro jiné se stal Buchenwald pouze přestupní stanicí do dalších věznic, káznic a koncentračních táborů, pro další pak místem vytouženého osvobození v dubnu 1945 americkou armádou.

Většina českých vězňů, jak dokládají prameny, byla zatčena z politických důvodů, část jich však byla označena jako asociálové (Asozial), nepracující (Arbeitsscheu) či recidivisté (Berufsverbrecher).

Cílem předkládané databáze je on-line zpřístupnění seznamu vězňů české národnosti, resp. protektorátní státní příslušnosti. Základem pro shromážděná data se staly originální vězeňské karty pocházející z koncentračního tábora Buchenwald, které jsou dnes uloženy v Národním archivu v Praze. S největší pravděpodobností se jedná o vězně, kteří zde byli na konci války osvobozeni. Jejich počet dosahuje výše asi 3700 osob. Jejich výčet ovšem nemusí být kompletní. S největší pravděpodobností chybí karty rukojmích (např. vězeňská karta novináře Ferdinanda Peroutky nebo bývalého pražského primátora Petra Zenkla, oba osvobozeni v KT Buchenwald). Do budoucna proto poslouží k dalšímu doplnění a případné komparaci ještě další dílčí zdroje a prameny jako na příklad údaje a databáze „Věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín 1940-1945,“ nebo Osobní záznamy vězňů KT Buchenwald uložené ve fondu Okupační vězeňské spisy v Národním archivu v Praze.

Úskalí, která se mohou při práci s databází vyskytnout

Vzhledem k současnému zpracování pouze jednoho druhu archivního pramene není databáze českých vězňů v KT Buchenwald zcela kompletní. Na jejím rozšíření se stále pracuje.

• jméno a příjmení: v pramenech se objevuje značná variabilita jmen, mnohdy bez použití diakritiky, která nám dnes ztěžuje vlastní identifikaci osob. Proto při vyhledávání konkrétního jména postačí badatelům zadat jen kořen slova se symbolem hvězdičky (*) (např. Nováček, Novák, Nový – Nov*, nebo Červinka, Cihelka, Haneška - *ka)
• místo narození a bydliště je ponecháno v původní, nezměněné, zpravidla německé, podobě
• kategorie vězňů, pokud je uvedena, zahrnuje ty, kteří se dopustili protinacistického jednání či smýšlení, nebo byli zařazeni mezi tzv. Asozial, Arbeitsscheu, Berufsverbrecher
• „předal“ označuje místa služeben, kde byl dotyčný zadržen
• další věznění, resp. datum transportu označuje ta místa nacistické perzekuce, kde a kdy byl dotyčný následně uvězněn
• důvod ukončení věznění: zpravidla uveden není, neboť dle dosavadních výzkumů se jedná o vězně osvobozené na konci války americkou armádou (11. 4. 1945)
• datum ukončení věznění: zpravidla uvedeno není, neboť se předpokládá, že se jedná o vězně osvobozené americkou armádou
• poznámka: slouží k doplnění informací k dané osobě