17.listopad 1939
Spontánní manifestace Pražanů v den státního svátku 28.října 1939 byla projevem odporu vůči okupaci českých zemí nacistickým Německem. Při zásahu proti demonstrantům byl také zraněn student medicíny Jan Opletal. Jeho pohřeb 15.listopadu se stal další příležitostí k velkému vystoupení občanů, zejména studentů a vysokoškolských učitelů. V odvetu došlo 17.listopadu 1939 k zásahu německých bezpečnostních složek proti vysokým školám – devět studentských představitelů bylo popraveno, přes jeden tisíc vysokoškoláků zatčeno a posláno především do koncentračního tábora Sachsenhausen. Současně byly veškeré vysoké školy v Protektorátu Čechy a Morava uzavřeny až do konce války.Výstava pojednává o perzekuci českých a moravských studentů v letech nacistické okupace, popisuje jejich deportaci a život v koncentračním táboře.
Autory této výstavy jsou Miroslava Langhamerová a Marek Poloncarz.
Počet panelů: 22 Rozměry panelu:100 x 210 cm
Alfred Kantor, Terezín – Osvětim – Schwarzheide. Holocaust v deníku umělce
Alfred Kantor, nar. 7. listopadu 1923 v Praze, nastoupil do Rotterovy školy pro reklamní grafiky právě v době, kdy okupanti v červnu 1940 nařídili vyloučení všech Židů z veřejných i soukromých škol. Byl tak nucen přerušit svá studia. Dne 1. prosince 1941 obdržel předvolání k transportu do Terezína, kde zůstal až do roku 1943. Poté byl deportován do Osvětimi a v roce 1944 do pracovního tábora ve Schwarzheide. Po osvobození pobýval v táboře pro osvobozené vězně v bavorském Deggendorfu. Tam také vznikl soubor jeho kreseb, které představují unikátní obrazovou dokumentaci o terezínském ghettu, koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim II – Březinka a pracovním táboru Schwarzheide.
Výběr z kreseb Alfreda Kantora pro tuto putovní výstavu provedl a poznámkami opatřil Vojtěch Blodig.
Počet panelů: 20 Rozměry panelu: 106 x 200
Rodinný tábor
V Osvětimi (něm. Auschwitz) v polském Horním Slezsku byl v letech 2. světové války vybudován největší komplex nacistických vyhlazovacích táborů. Jeho součástí byl i tábor Osvětim II – Březinka (něm. Birkenau), který se stal smutně proslulým jako největší tábor vyhlazovací, v němž bylo zahubeno na 1 400 000 lidí, z toho 1 100 000 Židů. Právě do tohoto tábora směřovaly od října 1942 do října 1944 transporty z terezínského ghetta. Mezi zářím 1943 až květnem 1944 byli terezínští vězni umísťováni v tzv. rodinném táboře terezínských vězňů, který byl připravován pro propagandistické využití. Nakonec k tomu nedošlo a vězni z tohoto tábora byli většinou zavražděni v osvětimských plynových komorách. Tato výstava přibližuje především osud vězňů z transportů, kteří přijeli z Terezína do Osvětimi v září 1943 a byli tam zavražděni v noci z 8. na 9. března 1944. Jejich hromadná poprava byla největší masovou vraždou československých občanů v letech nacistické okupace.
Autory výstavy jsou Vojtěch Blodig a Tomáš Fedorovič, kteří využili rovněž materiály zesnulého bývalého vězně a historika Miroslava Kárného.
Počet panelů: 31 Rozměry panelu: 75 x 200 cm
Vedem
Osud nejmladších vězňů terezínského ghetta, které v letech 1941-1945 sloužilo jako sběrný a průchozí tábor pro Židy z tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, ale i dalších evropských zemí ovládaných nacisty, patří k těm stránkám historie, které nejnaléhavěji oslovují dnešní generace. Mladí lidé, které nacisté předem odsoudili na smrt, se ani v podmínkách táborového života nevzdávali svého lidství, osobní důstojnosti a naděje na lepší život po válce. Někteří z chlapců vězněných v ghettu vydávali v jednom či několika exemplářích v letech 1942 – 1944 časopis „Vedem“, který přinášel básně, povídky, eseje, reportáže a další literární útvary z tvorby nejmladších vězňů. Výstava přibližuje osudy některých z tvůrců a přispěvatelů, ale i výběr z jejich prací, udivujících svou zralostí a vysokou úrovní. Autory této putovní výstavy jsou Kurt Jiří Kotouč, jeden z bývalých tvůrců časopisu „Vedem“, literární historička Marie Rút Křížková a izraelská malířka Chava Pressburger, sestra hlavního redaktora časopisu „Vedem“ Petra Ginze.
Počet panelů: 42 Rozměry panelu: 90 x 215
Informace o podmínkách zápůjček sdělí výstavář p. Miroslav Veselý:
tel.: 416 782 225, linka 419, nebo e-mail: vesely@pamatnik-terezin.cz